technická spolupráce: Carmela García Gonzales
hudba: Jon Hassel
Abstraktní vizualizace je ve své jednoduchosti metaforou pro neměnnou konstantu plynoucího času a v ní se jako moucha nahodile pohybuje lidský jedinec. Jakým způsobem se k vědomí neoddalitelného zachovat? Bylo by lepší systematicky prozkoumávat veškerý prostor, snažit se ukrývat na krajích, zůstat zenově stát na jednom místě?
